O víkendu 2. a 3. dubna 2016 pro nás začala sezóna horských kol a skončilo přípravné běžecké závodění letošní zimy. Náročný víkend organizačně a logisticky okořenilo ještě končící cyklistické soustředění a pro naše sportovce prodloužilo fyzickou zátěž na devět závodních a tréninkových dnů s jednodenním volnem. Naštěstí počasí celou dobu ukazovalo svou přívětivější tvář.
V sobotu jsme se vydali na jih do rakouského Langenlois, kde už od roku 1991 pořádají vyhlášený bikový závod Kamptal Klassik Trophy. Jelikož nemáme zastoupení pro elitní kategorie mužů a žen jedoucí v neděli, počítali jsme pouze se sobotním programem pro mládež a děti. Tratě se vinuly v údolí nad řekou Kamp mezi vinicemi a technicky nejsou až tolik náročné. Co je v uvozovkách zdobí, to jsou dlouhé výjezdy a početná konkurence až na jednu pro nás podstatnou výjimku.
Závod juniorů je v Langenlois vypsán na oba dny a ten sobotní patřil pouze našemu Honzovi Šmídovi, zatímco ostatní zvolili start v neděli s elitou. Honza tak měl vítězství jisté předem, ale s odpovědností sobě vlastní bojoval ve společném balíku stovky mužů a veteránů, kde po 5 kolech, 23,5 km a v čase 1:20:55 dojel jako 55. absolutně.
Kvůli karambolu soupeřů po startu vyjížděl Michal Šmída na konci 36 kadetů. Po čtyřech okruzích, kdy se propracovával postupně až k 21. příčce v cíli. Spokojená nebyla se svým výsledkem ani Tereza Obořilová, která ve sjezdu otočila řídítka přes rám a za pomoci diváku musela uvést kolo do provozuschopného stavu. Ztráta minuty na druhou pozici se už sjet nepodařila a tak z toho byl bronz mezi dvacítkou starších žákyň. Mladší týmové kolegyně kroužily na kratší trati a po 4,8 km v cíli bylo nutné pochválit především snahu Anny Smutné, která sice v samotném závěru nějakých 200 metrů před cílem ztratila 5. místo, o které bojovala až do samotného cíle, kterým projela jako 7. Hance Černé to moc nejelo (15.) a důvodem byla začínající angína, což diagnostikoval v pondělí lékař. Trio děvčat uzavírala Emílie Ryšavá na 17. místě s premiérou v takto velkém závodu.
Nejen všechny jmenované, až na nemocnou Hanku, čeká 9. a 10. dubna první Český pohár v Praze, rakouskou anabázi jsme vystřihli z těžkých tréninků a brali jsme ji jako test, který nedopadl nijak špatně. V týdnu před pohárem tak ještě poladíme techniku a intenzity.
Horská kola začínají, naopak Brněnský běžecký pohár v neděli 3. dubna uzavřel naše přípravné období, kdy krosové běhy ordinujeme jako doplňkovou aktivitu. I přesto, že cyklistika je vytrvalostním sportem, který ubírá na rychlosti, se nám daří i mezi atlety dosahovat na vynikající umístění.
Finálový závod u Brněnské přehrady už mezi staršími žáky nerozhodoval, a tak jsme Michala Šmídu dali do služeb Anety Fritzové, které šlo o celkový bronz, protože Michal už ho měl jistý a Anetě by pomohlo jen vítězství. Tempo bylo určitě pekelné, ale na celkovou vítězku to ani v závodě nestačilo, byla z toho stříbrná medaile a o jediný bod 4. místo celkově. Tereza Obořilová nestartovala a v bodování uzavírala elitní pětku. V přípravce chyběla Hana Černá a tak se posun z 10. místa celkově nekonal, Emilie Ryšavá předběhla celkem 11 soupeřek a 24. místem u přehrady si zajistila celkově 15. příčku. Snaha se nedá upřít Michalu Fritzovi, který díky absenci na jednom započítávaném závodu, musel zabojovat o to více. Jeho bilance je 14. místo v neděli a 21. celkově.
Mladší a nejmladší přípravka už do bodování nezasahuje. Šlo tedy jen o výsledek v parku u rybárny. Anna Smutná to ale měla hodně těžké. 46 startujících děvčat se na startu, 300 metrové trati a v cíli nemělo šanci roztrhat a dobíhalo se v jednom dlouhém špalíru. Anino 16. místo se ztrátou na medaili pouhých 13 sekund patří při takové konkurenci k nejlepším výsledků. Ještě větší radost nám udělal Terezka Fritzová, která ovládla závod nejmladších děvčat a po stříbru sestry Anety jsme do sbírky doplnili i zlato.
Běžet či neběžet se rozhodoval náš dorostenec Jan Šmída. Běh u Brněnské přehrady nejdříve stále stoupá až k Rýšově studánce, aby pak nabral opačný směr z kopce dolů po zpevněných a lesních cestách a pěšinách. 5 kilometrů se nezdá mnoho, ale když týden předtím nakroutíte v sedle kola přes 600 tréninkových a závodních kilometrů, únava je znát. Honza je bojovník, cítil se dobře a tak se ale moc rozmýšlet nemusel. Ve finiši absolutně 20., desátý mezi dorostenci a s posbíranými body, bez jediné absence u všech deseti závodů, uzavřel Brněnský běžecký pohár vynikajícím 18. místem bez rozdílu kategorií z celkem 559 startujících a mezi svými vrstevníky skončil jako 9.
Teď tedy opět do sedel a hurá na hrad, tedy spíše do areálu v Řepích a soubojů ve vyřazovacím sprintu a olympijském cross country. Praha a první těžká zkouška na širokých pláštích už volá. Držte nám palce!