První zkušenost

Závod Míru v jeho dospělé slavné podobě znají už jen pamětníci. Poslední ročník se uskutečnil v roce 2006 a v 8. etapách se dostal z Lince do Hannoveru a u nás projel Karlovým Vary a Českými Budějovicemi. Od té doby se už bohužel neodjel ani kilometr, ale netřeba zoufat na téměř padesátiletou tradici totiž navazují etapové závody pro mladší jezdce – pro kategorii U23 od 1. do 4.6. v Jeseníkách, pro juniory se odjel 4. až 7.5. v okolí Terezína, kadeti si zazávodili v Jevíčku, 5. – 7.5. a konečně starší žáci a kadetky kroužili okolo Lanškrouna o tomto víkendu.WP_20170528_09_40_18_Pro

Před dvěma lety si tento silniční etapový závod zajel Michal Šmída a do dnešního ročníku nám dorostly dvě kadetky. Na start 47. ročníku se tak postavily Tereza Obořilová a Aneta Fritzová, na které čekalo v celkem čtyřech etapách 141,4 kilometrů.

První páteční etapa byla nejdelší, měla tři vrchařské a dvě rychlostní prémie a za vidinou bodového zisku i co nejlepšího výsledku vyrazil balík čítající celkem 133 závodníků včetně 42 kadetek. Mezinárodní účast ze Slovenska, Maďarska a Německa byla velice kvalitní a mladí slovenští žáci rozjeli hned na začátek boj o prvenství. Terka i Aneta mají letos už pár kadetských startů na silnici za sebou, přesto jsou stále nováčky a ve stotřicetihlavém balíku ještě nikdy nestartovaly. Začátky bývají nervózní a projevilo se i na úvodu pádem, který celé pole zastavil, navíc se Terce podařilo ve skupince špatně odbočit a něco v čase ztratila. I tak 8. místo mezi kadetkami není špatné, i když ztráta 7:25 na čelo vypadá hrozivě . Aneta nabrala přeci jen víc, cílem projela jako 30. kadetka se ztrátou 13:57.

Druhou etapou byla sobotní dopolední časovka jednotlivců na 11 km. Nejdříve se jelo do kopce se závěrečným prudším 300 metrovým stoupáním k obrátce a zpět z kopce po ne zrovna ideálním asfaltu. S ohledem na naše bikerské závodění holkám souboj proti chronometru natrénovaný nemají a tak jak Terka, tak Tereza ztratili na soupeřky nějakou tu minutku a sekundu. Tereza to dala pocítit při dojezdu do cíle nejen svému kolu…

Odpoledne patřilo 3. etapě na maratonskou vzdálenost 42,2 km, které naštěstí předcházelo několik hodin regenerace nejen těla, ale i ducha. Na závodníky opět čekaly tři vrchařské a jedna rychlostní prémie. krizové místo byl Skuhrov, respektive ostrá zátočina po dlouhém sjezdu, kde Terka dosáhla rychlosti 66 km/h. proto si obě napsali tahák, aby věděly, kdy to přijde. Terka do síle přijela v pohodě a odmazala část ztráty z dopoledne, Aneta ale odpadla a poslední kopec překonávala hodně vzadu.

Po předchozí stovce kilometrů na závěr přišla, jak jinak než královská etapa okořeněná navíc brzkým startem v neděli v 8:30. Rychlostní a dvě vrchařské prémie hned v první polovině 41,2 km dlouhé etapy vydržely i Terka i Aneta, druhá půlka už spíše klesala zpět k Lanškrounu, ale nenechme se mýlit, i sjezdy v serpentinách se musí odjet co nejrychleji a strach udělá svoje.

Celkové hodnocení vyznívá pozitivně i díky spoustě získaných zkušeností z prvního etapáku v kariéře. Tereza skončila na 9. místě mezi kadetkami (60, absolutně) s celkovým časem 4:03 hodiny a Aneta dokončila jako 35. (112. absolutně) za 4:30 hodiny.
Zvláštní poděkování si zaslouží pořadatelé za kvalitní zázemí i zajištění a díky posíláme i na Slovensko a do Břeclavi za mechanické zajištění při závodu, které jsme naštěstí nepotřebovali.

FOTKY DST | FOTKY POŘADATELE | WEB ZÁVODU

První zkušenost
Přesunout se na začátek