V době konání Mistrovství světa v zimních sportech a po úspěších děvčat v biatlonu a rychlobruslení, těm našim týmovým zlatá chyběla. Ale dvě stříbra jsou taky dobrou vizitkou ze 7. závodu Brněnského běžeckého poháru v Rájci – Jestřebí.
Už v té první skupině staršího žactva jsme se radovali ze stříbra Terezy Obořilové. Po náročném soustředění mládežnické reprezentace horských kol a dnešní patnáctistovce musela být spokojená, když navíc porazila dosud nepřekonanou Šárku Půstovou. Aneta Fritzová doběhla 5. poslední, díky všem nemocem růstovým i virovým se trápí, ale když není naběháno, moc se toho předvést nedá, teď už je ale fit a bude se to zlepšovat.
1000 metrů délkových v mladším žactvu bylo rovněž vedeno převážně po asfaltu a také nejprve s rozběhnutím do pořádného kopce. Hned po startu. Hanka Černá hledala cestu z druhé řady vpřed a tak musela trochu zakličkovat, aby se na cílové 8. místo vůbec probojovala. Anička Smutná na rychlosti ještě musí pracovat, o tom svědčí i její třinácté místo, co ale nedá běhu, to poctivě tréninkově odvádí na kole.
První kluci, kteří zasáhli do závodu byli Vilém Pernica a Michal „Mojmír“ Fritz. 14. ani 15. příčka v cíli není moc ke chlubení a i zde budeme muset ještě důkladně potrénovat.
V přípravkách jsou tratě krátké a rychlé, navíc je zde ještě tlačenice a než se nadějete, závod je v cíli. To ovšem neplatí o Rájci, kde je náročný profil a delší tratě a ani těmto nejmladším závodníkům pořadatelé první kopec neodpustili. 800 m nejstarších zabralo něco přes 3 minuty, takže Dorka Smutná (11.) a Kuba Kočvara (8.) běželi svůj nejdelší závod kariery.
Víceméně to platí i pro mladší Gabču Novotnou, Štěpána Pernicu a Toma Hrudu, kteří absolvovali 600 metrů a byla vidět i neznalost volby správného tempa. V cíli z toho ale byly slušné výsledky Gábina 6., Štěpán 5. a Tom 7.
Vůbec nejmenší drobotina do ročníku 2008 nám udělala další medailovou radost. Na dvoustovce za půl minuty cinklo druhé stříbro zásluhou Terezky Fritzové a další výsledek do dnešní sbírky přidal i Petr Hruda 8. místem mezi chlapci.
Zavátými úvozy, polními cestami i mimo ně se vine trať 5 km až k Holešínu a po obrátce zpět. 126 účastníků tak nejdříve nastoupalo 130 výškových metrů, aby je stejnou cestou k cíli zase vytratilo. Už loni, to ovšem bylo počasí i povrch přívětivější, stejnou cestu vyzkoušeli oba bratři Šmídové. Michal tehdy zazářil třetím místem v dorostencích, ale po loňském martyriu se zlomenou klíční kostí letos v absolutním pořadí obsadil „až“ 21. místo absolutně a 7. v dorostencích. Když se ale podíváme na staršího Honzu na 9. příčce celkově a 4. mezi juniory, na časech je zhoršení podmínek vidět a jedna minuta rozdílu mezi oběma svědčí také o vyrovnaném startovním poli.
Rájec je za námi, 4. března se běží Modřice, které jsou celé po asfaltu a celé po rovině. Tak snad bude naše bilance opět ozdobena nějakou tou medailí.