Na přelomu roku je příprava na cyklistickou sezónu v plném proudu. Nejen kolem živ je cyklista a tak plaveme, cvičíme, posilujeme, pochodujeme, jezdíme…, ale abychom nezapomněli závodit, běháme. Vánoční čas v blízkém okolí k tomu nabízí spoustu příležitostí.
Brňák náš cíl
Silně obsazené krosy Brněnského běžeckého poháru jsou naším pomyslným vrcholem zimní sezóny a po Jehnicích se adventní čas připomněl Mikulášem na Okrouhlé, přes Vranovský žleb pak vyvrcholil Štěpánským během v Syrovicích.
Už 26. ročník každým rokem, jak jinak než 26. prosince, přilákal letos 678 startujících. Je poznat, že jihomoravské Syrovice jsou od nás nejvzdálenějším závodem a tak naše výprava byla poměrně skromná. Do závodu mladších žákyň zasáhla pouze Hanka Černá, která v běhu na 1 kilometr měla celkem 15 konkurentek a tisícovku metrů dokázala zaběhnout za 4:17, což stačilo na 11. místo.
Jak žákovské tratě, tak i okruh pro starší závodníky není ve srovnání s takovou Kuřimí nebo Rakovcem moc kopcovitý, hodně se toho proběhne po pevných cestách a chodnících. Scházel i okrouhlecký sníh, ale naštěstí bylo mírně přimrzlo a neklouzalo se tak ani na blátě.
Pod startovní oblouk se postavilo 237 účastníků a na pokyn hlavního rozhodčího zamířil do první řady Michal Šmída držící v tu chvíli šestou příčku celkového pořadí. Bratr Honza mu ale kryl záda hned z druhé lajny a spolu s nimi byla někde v hloubi pole i Tereza Obořilová.
4,7 km dlouhý okruh samozřejmě není úplně jednoduchý počáteční stoupání je táhlé a závěr okoření spousta schodů, na které Michal od loňska zapomněl a na kterých tak přišel o jeden post, ale přesto se do první desítky přesně vešel a dokázal se tak posunout na průběžné páté místo a příště ho opět první lajna na startu nemine. Honza do cíle přiběhl jako 16-tý 37 sekund za Michalem (16:58 x 17:35) a je celkově na deváté příčce. Terka nemá na delších tratích ambice na příčky nejvyšší a syrovický okruh dala za 20:36, když napříč kategoriemi dokončila na 60. místě jako sedmá dorostenka. I přesto je průběžně třetí v kategorii.
Medaile od Hraběnky
Okresní běžecká liga nepřekonává Brněnský běžecký pohár v kvantitě běžců, ale závodů. Zatímco „brňák“ běhá 10-krát přes zimu, OBL je celoroční soutěž s celkem 31 závody. My jich ale díky cyklistice moc nepostíháme a tak například po Hořické rokli je právě závod v Petrovicích v našem kalendáři díky tradičnímu povánočnímu termínu 27. prosince zařazen pravidelně. Navíc je to blízko a tak oproti včerejšímu dnu vzrostl i počet účastníků v našich barvách.
Prostorná petrovická náves tvarem trojúhelníku, jehož vrcholy tvoří kostel, radnice a pension, nabízí cirka 200 metrový okruh s prudším kopcem nahoru a pozvolnějším zpátky. To je vlastně popis dětských tratí, když nejmladší využili právě klesání do cíle a na nějakých 100 metrech jsme mohli sledovat lítý boj o první naši dnešní medaili. Terezka Fritzová vědoma si pokynů, co a jak má udělat, našla mezi desítkou děvčat tři přemožitelky. Byl to nervák až do konce a tak místo brambory dostala alespoň perníkový metál. Dva trojúhelníky museli absolvovat Dorota Smutná a Jakub Kočvara. Dorka není takový běhavec a především kopec byl pro ni trápením, hodně sil si ale nechala do finiše a v posledním sprintu velkou rychlostí vyběhla 11. místo ze 14 děvčat. Kuba už nějakou tu cennou příčku z běhu vlastní a vývoj závodu chlapců jasně svědčil, že bez medaile dnes nebude. Od prvního kola byl aktivní a v popředí a když na závěr síly asi trochu docházely, dokázal zůstat na stříbrné příčce.
Stejný triangl ale třikrát zvládly i naše žákyně Hana Černá a Anna Smutná. Na začátku se musely vyrovnat s osmnáctičlennou tlačenicí s kluky, která přivodila v prvních metrech pád, kterému se naštěstí obě vyhnuly. Pak už se pole trhalo, natahovalo a ztráty narůstaly. Hanka si svou 5. příčku musela vydřít v doběhu, zatímco Áňa jako 8. neměla s kým soupeřit, nechala ale za sebou trojici chlapců.
Zatímco na brňáku už se běhá dle kategorií pro rok 2018, patří Tereza Obořilová a Štěpán Kameník ještě do žactva. Má to svou výhodu v podobě kratší tratě měřící v Petrovicích 1500 metrů. Závod děvčat svedl na start dvě Mistryně republiky – Pavlu Štoudkovou z halové běžecké 800 m a naši Terku. Tím byly karty rozdány docela jasně a eso držela Pavla, což se taky v cíli potvrdilo. Tereza ovšem musela trumf vytáhnout až na samotném konci, protože celý cílový sešup se přetahovala o druhé místo s další atletkou Martou Klobáskovou, k naší radosti stříbrná zůstala, ale bylo to jen o 6 desetin sekundy.
Štěpán se kvůli doléčení poraněného kolene s během a intenzivnějším tréninkem posledních 14 dnů nepotkal a tak končí na 5. příčce.
O půl kilometru delší než předchozí den měli závod bratři Šmídové. Na startu je ale podpořil Laďa Smutný, který se sice snažil přemluvit další týmové otce, ale marně. Hraběnčino běhání do hlavního závodu na 5,2 km přilákalo 104 startujících mužů, žen, veteránů a juniorů. Honza i Michal tak závodili opět silné okresní konkurenci a dokázali vystoupat až na vrchol nejvyšší. Michal zvládl trať za 19:07 jako šestý nejrychlejší! a zaslouženě tak bral zlato v juniorech. Honza sice nebyl moc spokojený se svým výkonem 20:27 a absolutně 15. příčkou, ale stačilo to na juniorské stříbro. Laďa na pódium nemyslel a měl vlastní prognózu na výkon 25 minut. Nakonec tedy svůj limit překonal v čase 21:41 na 27. místě s 9. pozicí mezi veterány.